jednostranný pneumotorax ↑ (já měla oboustranný, takže obě plíce spadlé)
Začalo to tak, že u náš v rodině byl každej (včetně mě) postupně nemocnej. Chytla jsem úplně příšernej kašel, dráždivej. Když už jsem byla skoro ok, tak jsem si všimla, že se mi totálně změnil smích, no prostě hrůza, myslela jsem si, že to mám z toho kašle (ale teď už vím, že to bylo kvůli těm spadlým plicím).
O několik dní později se mi začalo hůř dejchat. Den potom, když jsem se s mámou večer učila, to přišlo zase, o mnohem horší a stupňovalo se to. Řekla jsem mámě, že už končim s učením a tak mi řekla ať si du teda lehnout. Myslela si, že je to alergie (mně to přišlo jako kravina, protože jsem jí ještě neměla). Nemohla jsem se moc hejbat, protože pohybama se to jenom zhoršovalo. Nakonec jsem ale v klidu usnula (ani jsem se nebudila).
Ráno to bylo všechno v pořádku, ale radši jsme jeli k doktorce. Ta si mě poslechla a nic moc neslyšela, tak nás poslala na rentgen.
jednostranný pn. - můj rentgenový snímek to není :D
Když ten týpek z rentgenu vyšel a řekl, že mně zkolabovaly plíce, vůbec jsem nevěděla jak mám reagovat, tak jsem se pousmála a řekla "to zní dost blbě :D" Až když mi potom řekli, že jdu hnedka na JIPku, tak mi úsměv z tváře zmizel a pochopila, že je to něco vážnýho.
Ztvrdla jsem měsíc na JIPce. Zavedli mi dreny na hruď (hadičky, který vedly od plic až k takovým modrým průhledným plastovým krabicím, který bublaly, připadala jsem si jako v akvárku), aby mi odváděli vzduch. Měla jsem v nose i takový ty hadičky na kyslík. Levý dren mi vypadl, takže mi ho museli zavádět znova. Potom čekaly tejden nebo 10 dní na zhojení. Nezhojilo se to.
A vlastně důvodem, proč mi praskli ty plíce jsou ty micrometastázy na plicích + ten dráždivej kašel, co jsem měla.
hadičky s kyslíkem
sem až vedli ty dreny
dreny v hrudníku
Musela jsem na další operaci - pleurodéza (hrozně velkej zákrok). Zavedli mi další dreny (po nějakym dnu, mi jeden opět vypadl) nad boky (ty na hrudi už jsem neměla). Museli mi vyvolat umělý zánět, aby mi ty díry v plicích srostly. A to udělali tak, že mi ty plíce poprášili nějakým práškem.
1.den - Byla jsem v umělým spánku, dýchal za mě dých. přístroj.Teplota a antibiotika
2-6.den - Jsem byla pod silnými opiáty. Nevěděla jsem o sobě, měla jsem halucinace a hrozný bolesti (pamatuju si jen na jednu halucinaci: myslela jsem si, že na někom ležim. Jinak ty bolesti si nepamatuju). Teplota a antibiotika
Další den už jsem byla při sobě, bolela mě hrozně záda (hlavně lopatky). Pomalu jsem se z toho dostávala. Ubírali mi každým dnem opiáty a analgetika. Kyslík do nosu už jsem prý nepotřebovala, ale já jsem ho měla dál, protože jsem s tím měla lepší pocit. A to byla chyba, protože ti ten kyslík podráždil nos a začala mi zase hrozně moc téct krev z nosu. Takže jsem zase měla v nose tamponádu.
Začala jsem si sedat na posteli (ze začátku se mi hrozně motala hlava), později jsem pak i cvičila. Nakonec došlo i na chůzi o berlích.
Když už jsem byla ok, tak jsem šla na normální lůžkový oddělení, na 2dny a pak už jsem byla doma.
Dohromady jsem měla asi 4 operace z toho dvě byly v polospánku.
Aspoň, že tam byl jeden hezkej sympatickej doktor, kterej mi občas dělal společnost :D
